Informace o nás

O farmaření se teprve snažím způsobem pokus - omyl. Mám velké nadšení a možná i nějaké ty farmářské geny po mé prababičce, která žila v Moravském Kočově ve statku po Němcích. Chovala koně, krávy, kačeny, husy, králíky a taky holuby. Maminka u ní vyrůstala do svých 8 let a byla zvyklá vodit krávu z pastvy a zahánět husy.

Já jsem trávila velkou část mého dětství u babičky, která chovala snad vše co se na zahradě a menším dvorku chovat dalo. Měla slepice, morky, králíky, kočky, psa a jedno morče a andulky jen pro mou a sestřinu zábavu. Nadšeně jsem pozorovala jak slepice hrabou a žerou všechno živé co v půdě najdou. Jen kohouta jsem moc v lásce neměla. Jmenoval se Kokoša a doslova mě i starší sestře pil krev.

Často jsme jezdily za prababičkou na návštěvu. Vše mne tam fascinovalo. Prababička používala hlavně malou místnost s velkou pecí, kde jsem se neustále hrabala v kamnech a přikládala. Ložnice byla studená a vlhká. Hned vedle byla stáj pro krávu a koně. Dá se říct, že prakticky bydleli se zvířaty pod jednou střechou.

Měla úžasnou zeleninovou a květinovou zahradu, kterou protékal malý potůček a odkud občas odplavaly k zlosti mé prababičky i její kačeny.

Nápad farmařit jsem dostala, až když jsme s mužem koupili dvou hektarový pozemek (louku) v Klokočůvku.

Klokočůvek je malá vesnička, která se nachází v oblasti přírodního parku Oderské vrchy,na levém břehu řeky Odry.

Koupě tohoto pozemku byla úžasná náhoda. Kolem tohoto místa jsme často jezdili a taky jsme tam trávili volný čas bloumáním po okolí.

Nikdy by nás nenapadlo, že ty krásné louky, by klidně někdo prodal. Prostě jsme to zkusili. Manžel se v pozemcích dost vyzná a zjistil majitele, kterého pak oslovil. Prodej proběhl bez problému. Nemohli jsme tak velkému štěstí uvěřit. Po této náhodě jsme začali oslovovat další majitele okolních pozemků. Přikoupili jsme dalších 7 hektarů luk.

Naše fantazie se rozjela naplno. Co uděláme s tak krásným místem? Jak ho jenom využijem?

Nemám nouzi o bydlení. Bydlím ve velkém krásném domě postaveném mým tatínkem ve funkcionalistickém stylu. U domu je větší zahrada plná vzrostlých stromů, které zde tatínek vysadil. Má rád jehličnany a proto je zde plno nádherných borovic Vejmutovek, modřínů, tisů a jedlí. 

Příchod k naší zahradě zdobí obrovské vzrostlé rododendrony. Tatik kdysi dávno dostal sazenice od kamaráda, který pracoval v arboretu a vypěstoval z nich úplnou nádheru, které se v květnu obalí různobarevnými květy.

Ale něco mi tady chybělo. Zvířata a taky možnost pěstovat si vlastní zeleninu. Tady bohužel není kde. Půda je kamenitá, protože dům je vybudován na skále a i vykopání malé díry k zasazení kytky nebo keře mne stojí velké úsilí. Hromada kamení a hlína nikde. Většinou ji musím kupovat.

Naši uživatelé

Tyto stránky jsou pro všechny začínající, nebo již sběhlé farmářky. I pro ty, které o farmaření jen přemýšlí a rády by nějak začaly. Farmáře samozřejmě nevyženu a budu ráda, když se s námi podělí o své zkušenosti s farmařením.

Čím dál častěji se setkávám s ženami, které farmaří. Ne ve velkém, ale i jen pro své potěšení a rodinnou spotřebu.

Eko farmářky.cz je web kde si můžeme vyměňovat nápady a rady s farmařením, chovem zvířat, se zahradničením, pěstováním zeleniny, ale i rady s ekologickou stavbou domu, úpravou nábytku atd.

Proč EKO? Protože, chci žít EKO. Není to tak, že bych nepoužívala auto a neměla práci, která není úplně eko, ale chtěla bych se ekologickým způsobem farmaření zabývat naplno. I má zahrada je již několik let ekologická a ekologickou zůstane. Tak to bude i s naším budoucím domem.